Modro

Kdy jsem se začala bát? 

Ráda se topím. Ve všem, co nedokážu vyřešit, ve všech bolestech. Jsem v tom dobrá. V potápění a plavání mezi vším. Pod vodou je svět pomalejší, tišší a osamělejší. 

Ráda usínám

Líbí se mi představa že bych jenom usínala, celej život.

Není to lenost, myslím, že je to nashromážděnej strach, kterej mám ze života, kterej nechci. Když takhle usínám, je to skoro jako být pod vodou, není se čeho bát. 

Mám v sobě velkou část, která si užívá melancholii a smutek a nechce ho přestat cítit, protože to je to jediný silný, co cítit dokáže, co se aspoň trochu podobá lásce. Jinou lásku nezná a nemůže se tý svojí vzdát. 

Smutek je to nejhřejivější, co mám