Chtěla bych tohle ukončit tím, že ti to celý vysvětlím. Bude to poslední věc, co ti sdělím a ty si ji nikdy nepřečteš. Dělám to proto, že bez tady toho psaní, nebudu nikdy schopná napsat nic jinýho a víš moc dobře, že potřebuju psát něco jinýho. Napíšu něco, co už bylo někde napsáno, ale mám to pořád v hlavě a navíc je to pravda i v mým podání. Zamilovala jsem se do tebe dvě vteřiny po tom, co jsem tě viděla a nikdy jsem nepřestala a asi nikdy ani nepřestanu. Vždycky jsem na tobě milovala všechno. Tvoje vlasy, tvoje nohy do O, tvůj neuvěřitelnej humor, tak moc blízkej tomu mýmu, to, jak jsme si podobný. Milovala jsem tvůj hudební vkus a to jak voníš. To jak umíš vařit a jak rád povídáš o tom, co máš rád i o tom, co rád nemáš. Visela jsem vždycky na každým tvým slově a stal jsi se pro mě absolutním středobodem všeho. Spadla jsem někam, kam jsi ty nikdy nespadl a nikdy jsem si neuvědomila, jak moc jsem tam sama. Ráda jsem na tebe koukala a nechávala jsem se hladit skutečností, že to...